Certifikace TIC Slovácka - podnět k diskusi v A.T.I.C. ČR
V úterý 6. května 2003 jsem se zúčastnil závěrečné konference k "Programu rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje", kterou v krásném prostředí hotelu Horal v Léskově za Velkými Karlovicemi společně s Krajským úřadem Zlínského kraje bezvadně připravila společnost Enterprise plc, s.r.o.
K sepsání této úvahy mne vyprovokoval referát Mgr. Josefa Hapáka o realizaci sítě certifikovaných turistických informačních center (TIC) Slovácka, která obsahuje dvojí klasifikaci:
- dle pravidel Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR), jež je celostátní profesní organizací (cechem), a
- dle pravidel pro rozvoj sítě certifikovaných TIC Slovácka.
Proč certifikace TIC?
"Cílem projektu vytvoření sítě certifikovaných TIC regionu Slovácko je zejména jasná deklarace poskytovaných služeb jednotlivými TIC směrem ke klientovi (návštěvník, cestovní kancelář atd.) a především pak systémové vytvoření standardních podmínek pro činnost TIC na celém území regionu Slovácko", uvedl ve svém referátu Josef Hapák. S tím stoprocentně souhlasím.
Proč dvojí klasifikace?
Jednu z možných odpovědí nalézáme v Pravidlech pro rozvoj sítě certifikovaných TIC na www.slovacko.cz: "Vzhledem k tomu, že sdružení Region Slovácko akceptuje existenci A.T.I.C. a pravidel kategorizace pro celou ČR, na druhou stranu má však vlastní plán marketingových aktivit na podporu cestovního ruchu, bylo přistoupeno k užití dvojí klasifikace v rámci hodnocení sítě TIC regionu Slovácko." Krásná, diplomaticky formulovaná věta, jež provokuje k diskuzi.
V čem jsou nedostatky cechovní kategorizace?
K tomu Josef Hapák uvedl, že "pravidla (kritéria) pro zařazení do jednotlivých kategorií nejsou zcela vyčerpávající a také nedostatečně akceptují "místní" rozdílné podmínky a specifika. Klasifikována jsou také pouze ta TIC, která se stanou členy A.T.I.C. a zaplatí roční poplatek, což bývá častou překážkou zejména u malých finančně velmi "slabých" TIC. Tato situace je v současné době typická pro celý region Slovácko."
S důvody obsahovými v zásadě souhlasím: certifikační pravidla cechu turistických informačních center vznikla (a byla členy demokraticky odsouhlasena) již v roce 1995, aniž by tehdy existovala jakákoliv definice klíčového pojmu "turistické informační centrum". Dnes jsme již opravdu o mnoho dále. Zevrubnou revizi certifikačních pravidel A.T.I.C. ČR proto nyní považuji za nutnou a nevyhnutelnou.
Zřejmě bylo chybou, že Asociace turistických informačních center doposud certifikovala pouze své členy. Teprve až od 24. dubna letošního roku 2003 lze do procesu certifikace rozsahu a kvality služeb zapojit i informační centra, která nejsou členy cechu.
Může být překážkou členský poplatek 4.000 Kč ročně?
Informační služby TIC v určité kvalitě a rozsahu či standardu jsou ze své podstaty službou finančně ztrátovou, neboť z bezplatně poskytnuté informace klientovi obvykle profitují ostatní poskytovatelé služeb cestovního ruchu a veřejný sektor prostřednictvím daňových výnosů a místních poplatků. Z tohoto hlediska jsou finanční možnosti TIC limitovány zejména ochotou (či spíše neochotou) veřejného sektoru financovat poskytování této veřejné informační služby. Má-li být provozována profesionálně (nikoliv jako zájmová činnost vedle hlavního pracovního poměru) a jako hlavní předmět činnosti provozovny TIC, pak náklady s ní spojené se pohybují ročně ve statisících Kč. Na finančně "slabém" Slovácku stejně jako kdekoliv jinde v republice. S ekonomickým zdůvodněním, které J.Hapák uvedl, proto nesouhlasím. Kdo nechce mít kolem sebe "plot slováckého dvorečku" (promiňte mi toto žertovné přirovnání), ten si ve svém rozpočtu 4.000 Kč ročně na členství v celostátním profesním cechu jistě najde. Jinak mám opravdu pochyby, zda vůbec, v jaké kvalitě a v jakém rozsahu může své bezplatné služby profesionálně poskytovat.
Proč tříštíme síly i peníze?
Pokud si mohu dovolit závěrem parafrázovat slova Josefa Hapáka, cílem jakéhokoliv systému certifikovaných TIC je zejména jasná deklarace poskytovaných služeb jednotlivými TIC směrem ke klientovi (návštěvník, cestovní kancelář atd.) a především pak systémové vytvoření standardních podmínek pro činnost TIC přinejmenším na celém území České republiky. Věřím, že
- příklad ze Slovácka bude členy A.T.I.C. ČR motivovat k dopracování a přepracování stávajících certifikačních pravidel tak, aby byla univerzálně využitelná v celé republice (i na Slovácku), a že
- sdružení Region Slovácka neusne na vavřínech, že certifikační projekt doplní o rámcové finanční rozpočty jednotlivých standardů a že bude usilovat o skutečně systémové financování veřejné informační služby TIC.
Jestli moje úvaha vzbudí kvalifikovanou diskuzi mezi odbornou veřejností (TIC, A.T.I.C. ČR, ČCCR, krajské úřady, rozvojové agentury a sdružení cestovního ruchu,...), pak nebyla psána zbytečně.
Luděk Šorm,
ředitel sekretariátu A.T.I.C. ČR
a provozovatel Informačního centra města Pardubic